Veronika:ˇživot se má prožít a ne přežít!
Veronika
Chci vyprávět vám příběh o mladé ženě, kterou znám.
Však neznám jí příliš dobře, tak přesně nevím odkud vlastně začít mám.
Život kráčí volným krokem, jindy sprintem utíká,
ona jmenuje se Veronika a s osudem se potýká.
Je to žena co má jiskru, příjemného zevnějšku,
jako každá chce dosáhnout vysněného protějšku.
Povahu, tu má veselou, taky úsměv na tváři,
hledá, hledá pravou cestu, po které k cíli dorazí.
Odvahu má i vytrvalost, překážek se nebojí,
však zatím marně hledá toho, kdo ve zkoušce obstojí.
A co že to vlastně hledá? Cit, něhu zábavu?
Nejspíš od každého trochu a to zcela po právu.
Vím toho o ní jen málo , je to krátce co ji znám,
Věřím, že co hledá najde a štěstí jí otevře svůj krám.
Ať najde štěstí, potká lásku, ať nemá žádné starosti.
Žádné slzy, žádnou vrásku a život plný radostí.
Snad nebudu souzen za to, že zkusil jsem pár veršů psát.
Neskrývá se v nich nic zlého, jen vše dobré chci jimi přát.